Antonio Salieri

 

Narození: 18. srpna 1750, Legnago

Úmrtí: 7. května 1825, Vídeň

 

Antonio Salieri byl italský hudební skladatel, pedagog a dirigent, ve své době patřil mezi nejznámější a nejvýznamnější.

Mládí

Antonio Salieri se narodil v Legnanu v blízkosti Verony 18. srpna 1750 v rodině dosti zámožného obchodníka. Chlapec od malička tíhnul k hudbě. Jeho prvním učitelem byl starší bratr Francesco Antonio, který byl žákem Giuseppe Tartiniho. Dalším jeho učitelem byl místní varhaník, žák znamenitého hudebníka Giovanni Batisty Martitniho (1706 – 1784). Podle vyprávění prvního Salieriho životopisce Ignaze von Mosel utíkal za hudbou i do sousedních vesnic, což nebylo rodičům příliš po chuti. Rodiče brzy zemřeli (matka v roce 1763 a otec krátce po ní). Antonio žil nějaký čas u svého staršího bratra v Padově a posléze se ho ujala spřízněná aristokratická rodina Mocenigo z Benátek a hodlala mu dát seriózní hudební vzdělání v Neapoli. V té době však přijel do Benátek vídeňský skladatel, dvorní kapelník a člen skupinky hudebníků, která denně provozovala hudbu s císařem Josefem II., Florian Leopold Gassmann (1729-1774). Prakticky náhodně se setkal s Antoniem a zalíbil se mu natolik, že jej vzal s sebou do Vídně ke dvoru.

Vídeň

Do Vídně dorazili v neděli 15. června 1766. Od tohoto dne se Vídeň pro Salieriho stala druhým domovem, který s výjimkou uměleckých cest po Evropě již nikdy neopustil. Gassman mu ve Vídni zajistil nejlepší dosažitelné vzdělání. Sám ho učil kontrapunktu a na ostatní discipliny najal nejlepší učitele. Všechny náklady nesl sám. Salieri mu to nikdy nezapomněl. Staral se o uchování jeho díla a po Gassmanově smrti i o jeho rodinu. Gassmanova dcera se pod jeho vedením stala sólistkou dvorní Opery.

Ihned po příjezdu do Vídně představil Gassman Antonia císaři Josefu II., kterému se nadaný a skromný Ital zalíbil, což mělo rozhodující význam pro Salieriho životní dráhu. Dalšími důležitými osobnostmi, se kterými se Salieri hned zpočátku seznámil a spřátelil byl básník Pietro Metastasio a skladatel Christoph Willibald Gluck. V Metastasiově domě se scházel intelektuální výkvět Vídně a sám Metastasio se měl stát Salieriho nejvýznamnějším libretistou. Gluck pak měl v budoucnu sehrát důležitou roli při Salierových úspěších v Paříži.

Nejprve pracoval jako Gassmanův asistent v dvorním divadle. Tato práce zahrnovala i četné skladatelské úkoly jako aranžmá, instrumentace, operní vsuvky, ale i instrumentální skladby a chrámovou hudbu. První samostatnou operu, „Le donne letterate“ zkomponoval již v roce 1770 na text Giovanni Boccheriniho, bratra hudebního skladatele Luigi Boccheriniho. O úspěchu opery svědčí to, že o tři roky později byla uvedena v Praze. Ještě v roce 1770 uvedl i další svoji operu „L'amore innocente“ opět na text Giovanni Boccheriniho. Obě tyto opery patřily do žánru komické opery, ale hned následující operou bylo hudební drama „Armida“. Tato opera byla první Salieriho operou, která byla publikována tiskem a nejen to, po formální stránce byla tato opera svým způsobem převratná, neboť ještě před Gluckem samotným realizovala jeho Gluckovy myšlenky oproštění od bezduchých virtuózních árií a naplnění opery dramatickým obsahem.

Následovala opera, která založila Salieriho světovou slávu. Byla to opera buffa „La fiera di Venezia“ která měla premiéru ve Vídni 29. ledna 1772, ale zakrátko byla uvedena ve všech hlavních operních divadlech celé Evropy. Jen za života autora bylo zdokumentováno na 30 inscenací. Tento úspěch otevřel cestu i dalším Salieriho operám. Salieri dostal velmi výhodnou nabídku švédského krále Gustava Adolfa III., avšak rozhodl se setrvat ve Vídni. Toto rozhodnutí se ukázalo být správným. Po smrti svého druhého otce Gassmana v roce 1774 se stal nejprve dvorním skladatelem komorní hudby, posléze zastupujícím kapelníkem italské opery a nakonec dosáhl funkce nejvyšší: císařského dvorního kapelníka. V tomto roce se také seznámil s Terezií von Helferstorfer, kterou si o rok později vzal. Měli osm dětí, ale jen dvě se dožily dospělého věku.

Mezitím nastaly pro italskou operu ve Vídni smutné časy, neboť císař Josef na podzim roku 1776 italskou operu uzavřel a místo ní hodlal vzkřísit operu německou. Z toho důvodu je také skladatelova tvorba v letech 1776 – 1778 poměrně chudá. Zásluhou Christopha Willibalda Glucka dostal Salieri zakázku na operu ke slavnostními otevření po požáru rekonstruovaného divadla Teatro alla Scala v Miláně. Vytvořil operu „L'Europa riconosciuta“, která byla znovu v tomto divadle dávána s obrovským úspěchem 7. prosince 2004 při novém otevření po moderní rekonstrukci.

Z Milána odjel do Benátek, kde uvedl operu „La scuola de' gelosi“, která úspěchem překonala i „La fiera di Venezia“. Za třicet let zaznamenala 60 inscenací od Lisabonu až po Moskvu. V roce 1776 také zkomponoval velké oratorium pro koncerty hudební společnosti „Tonkünstler-Societät“. Tuto společnost založil Gassman jako charitativní organizaci, která se má starat o penzijní fondy na podporu žen a dětí hudebníků. Salieri byl jejím prezidentem v letech 1788 – 1795 a její koncerty řídil až do roku 1818. Společnost je dodnes nejen živá, ale je jednou z nejvýznamnějších hudebních institucí Evropy.

V roce 1782 navštívil Vídeň papež Pius VI., který hodlal svým vlivem odvrátit císaře Josefa II. od jeho reforem, které po jeho soudu vážně ohrožovaly církev v Rakousku. S jeho doprovodem dorazil do Vídně také jistý Emanuele Conegliano, známější ovšem pod jménem Lorenzo da Ponte. Navštívil Salieriho a přinesl mu doporučující dopis napsaný některým z méně známých Salieriho libretistů. Da Ponte svým šarmem oslnil nejen Salieriho, ale i císaře samotného a do té doby neznámý básník se stal libretistou dvorního divadla. Kromě toho se německá opera se neujala, byla obnovena činnost italské opery a Salieri obdržel titul císařova kapelníka. Tato souhra náhod umožnila aby o něco málo později získal Wolfgang Amadeus Mozart libreta k operám „Le nocce di Figaro“ (Figarova svatba), „Don Giovanni“ a „Cosi fan tutte“.

Celý článek naleznete zde: cs.wikipedia.org/wiki/Antonio_Salieri

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode

TOPlist